Zkušební doba je především o adaptaci!
Titul: Retail BIZ Vydavatel: Atoz Publishing Autor: Hana Šmídlová, Renata Baslová
Zkušební doba je období od vzniku pracovního poměru po dobu následujících 3 měsíců, kdy obě strany - zaměstnanec i zaměstnavatel - posuzují, zda vzniklý pracovní poměr splňuje jejich představy a očekávání.
Zkušební doba nesmí být delší než tři měsíce a musí být sjednána písemně v pracovní smlouvě. Pokud nejsou představy či očekávání naplněna, mohou obě dvě strany pracovní poměr zrušit a to i bez udání důvodu. Záleží pouze na kultuře společnosti, osobnosti zaměstnance a nadřízeného, jestli se tak stane ze dne na den (i to je možné), nebo zda bude druhá strana o ukončení pracovního poměru informována v předstihu.
Adaptace pracovníka
Zkušební dobu můžeme označit také jako adaptační a orientační období, které je pro obě zúčastněné strany velmi důležité a hraje nemalou roli v tom, zda nový pracovník v organizaci setrvá a jak bude při výkonu své profese úspěšný. Je to doba, kdy se zaměstnanec seznamuje s firemní kulturou, specifikami společnosti a absolvuje mnohá školení ohledně pravidel a procesů, které bude při výkonu své práce potřebovat.
Adaptace obecně znamená proces aktivního a pasivního přizpůsobování se. V pracovní problematice chápeme adaptaci jako proces přizpůsobování se člověka na práci, specifický okruh problémů vztahujících se k vyrovnání jedince s pracovními nároky a s objektivními podmínkami, které s prací souvisejí. Je důležité vzít v úvahu fakt, že nejde o proces jednostranný, ale o oboustranné, vzájemné pronikání a konfrontaci hodnot, cílů a norem a dalších psychologicky důležitých informací a skutečností, které se týkají pracovníka a organizace.
Je nezbytné, aby nástupní den proběhl bezproblémově, aby měli noví zaměstnanci připraveny všechny pracovní pomůcky, zajištěno vstupní školení a aby se jim nadřízený věnoval.
První dojem by měl být co nejpříznivější a to hlavně proto, aby se z nových zaměstnanců mohli stát spokojení a produktivní zaměstnanci. Je to logické, když přijde nový zaměstnanec do společnosti, která ho potřebuje, ale nikdo pro něj nic nepřipraví, co může na straně druhé tato společnost od nováčka očekávat?
Začlenění do kolektivu
Vzhledem ke skutečnosti, že proces adaptace probíhá v bohatě strukturovaných vztazích, můžeme rozdělit adaptaci na pracovní a sociální.
Pracovní adaptací rozumíme proces průběžné konfrontace souboru specifických požadavků daných pracovním zařazením se souborem existujících předpokladů na pracovníka, který kontinuálně probíhá od vstupu pracovníka do organizace až do konce jeho profesní kariéry.
Sociální adaptaci chápeme jako proces, při kterém se jedinec stává „součástí struktury sociálních vztahů v rámci pracovní skupiny i celé organizace". Její podstatou je každodenní interakce a komunikace se členy této struktury.
Pro nováčka, ale i zaměstnavatele je proto velmi důležité, jak se nový zaměstnance začlení do nového kolektivu, do nového neznámého firemního systému, jak rychle si osvojí firemní zaběhnuté postupy procesy a jak rychle začne chápat normy a pravidla, která ve společnosti fungují. Pro zvládnutí všech těchto věcí je důležitý přístup přímého nadřízeného nového pracovníka, kolegů a personalistů společnosti.
Personální oddělení by mělo připravit a předat novému zaměstnanci důležité informace o společnosti, o organizačních záležitostech a také o výhodách, které společnost svým zaměstnancům poskytuje. Tyto informace může obsahovat brožura, kterou zaměstnanci předá nebo to může být prezentace dostupná na intranetu, podobu si volí každá společnost svou.
Poté přichází na řadu nadřízený. Mělo by být samozřejmostí, že nového zaměstnance představí kolegům, seznámí ho s jeho konkrétním pracovištěm a pracovními povinnostmi. Neměl by zapomenout na požadavky ohledně bezpečnosti práce a cíle pozice. Při adaptaci nového zaměstnance je velmi účinné, pokud je nováčkovi přidělen zkušený kolega. Ten ho seznámí s celým pracovištěm, zodpoví mu otázky ohledně práce a pomůže mu s komunikací a začleněním do stávajícího kolektivu. Důležité je, aby se nestal kontrolorem, ale spíše poradcem, na kterého se nováček může obrátit.
Pozorně sledujte následující kritéria:
· Schopnost samostatné práce – do jaké míry je potřeba kontrola jeho výkonu
· Vytrvalost – to jak dotahuje úkoly do konce
· Objem práce, kterou vyprodukuje
· Komunikace s kolegy, zákazníky
· Profesní znalosti, znalosti firemních procedur
Jsou to objektivně měřitelná kritéria, která se mohou objevit v hodnocení zaměstnance po zkušební době nebo po například po 6ti měsíčním trvání pracovního poměru.
Adaptace je syntetická kategorie, která postihuje tři dimenze vztahu mezi pracovníkem a prací:
· předpoklady pracovníka zvládnout nároky pracovní činnosti - adaptabilitu (schopnosti, dovednosti a zkušenosti),
· proces zvládání nároků pracovní činnosti, adaptování,
· a výsledný stav těchto procesů, neboli adaptovanost pracovníka.
